Erotické fantazie VS realita. Je mezi nimi rozdíl?

Erotické fantazie VS realita. Je mezi nimi rozdíl?

Jedno z velkých témat nejen profesionálně vedených BDSM lekcí, se kterým se setkávám téměř na denní bázi, je práce s erotickými představami. Ač se to nemusí na první pohled zdát, je velký rozdíl mezi tím, co si vysníš během soukromé intimní chvilky a představou, kterou bys opravdu chtěl realizovat v běžném životě. Je normální, že těsně před vyvrcholením ti přijdou věci, co se ti honí v hlavě, naprosto v pořádku a senzační a naopak po něm skoro odporné a můžeš si klást otázku, jak tě taková věc vůbec mohla vzrušit. Co se ale stane, když se rozhodneš některou ze svých fantazií realizovat? A na co je dobré dát si pozor?

Na začátek mi přijde důležité si uvědomit, že erotické fantazie lze rozdělit do několika kategorií a dle toho k nim přistupovat. Takhle bych je rozdělila já:

Fantazie: Sem bych zařadila fantazie, které si představujeme, když jsme plně vzrušení. Jsou to ty největší zvrácenosti, co nám v těchto chvilkách přijdou na mysl. Sami sebe si představujeme jako hlavní aktéry a líbí se nám představa, že by jsme je měli zažít. Říkáme si: „Jo, tohle musím někdy zrealizovat.“ Jakmile ale dojde k vyvrcholení a uvolnění vzrušení, nedokážeme na tyhle věci ani pomyslet. Mohou nám přijít nechutné a zavrhujeme je. Tenhle typ fantazií není úplně dobrý materiál pro snadnou a bezpečnou realizaci a většina z nás by je ve střízlivém nevzrušeném stavu nikdy nechtěla zažít.

Jako nejčastější příklady z praxe bych sem zařadila např. incest, sex se zvířaty, brutální znásilnění, fyzické mučení, násilí s trvalými následky atd.

Roleplay: Do této kategorie řadím představy, které jsou určitým způsobem stále za hranou, ale i po vyvrcholení nám zůstávají v hlavě a uvažujeme nad jejich realizací za určitých podmínek. Patří sem věci, které bychom chtěli zažít, ale pouze v bezpečném prostředí a po předchozí domluvě s dalšími aktéry. Jsou to fantazie, které by nám při nedbalé předchozí domluvě mohly způsobit traumata nebo fyzická zranění, ale s přiměřenou přípravou mohou být nejen bezpečná, ale i naprosto skvělými zážitky.

Zařadila bych sem např. únos, službu domině 24/7, hraní určitých situací (znásilnění, věznění..). Představ si třeba film „365 dní“, když by byl zahraný jako domluvený roleplay.

Realita: Tuhle kategorii můžeme pojmout jako nejvíce jemnou. Tyto představy nám nepřijdou extra zvláštní a kromě případného rumělce se nad nimi nepozastavujeme. Mohou to být věci, co jsme v minulosti prožili a vzpomínáme na ně. Věci, co by jsme chtěli realizovat se svými partnery. Řadí se sem převážně společensky přijímané fantazie.

Představ si třeba film „Padesát odstínů šedi“. Jsou to věci trochu peprnější, ale víceméně v normě. Konkrétně sem můžeme zařadit např. svazování, mírnější výprasky, oddalování orgasmu, zapojení erotických pomůcek atd.

Proč je ale důležité vědět, jak svoje fantazie roztřídit?

Představ si tohle: Jsi na pokraji vzrušení, uspokojuješ se a u toho si představuješ svou oblíbenou, velmi konkrétní a extrémní fantazií. Jako příklad si uvedeme třeba znásilnění několika muži/ženami, které neznáš. Ještě než dokončíš svou erotickou chvilku o samotě, napadne tě: „Co kdybych si zařídil/a realizaci? Vždyť to bude super.“ A napíšeš několika cizím lidem na internetu, domluvíš si s nimi místo a čas schůzky. Už si ale nepohlídáš pravidla, za kterých se schůzka bude odehrávat. Nenapadne tě zmínit věci, které nechceš zažít. Jak to asi dopadne?

S trochou štěstí jen s intenzivním pocitem zneužití, nechuti k sobě samé/mu a odporu k sexu. Pokud budeš mít méně štěstí, tak i s fyzickými zraněními, natržením v intimních oblastech, případným okradením…

To nezní už tak hezky jako původní představa, viď?

A proto je důležité si uvědomit, kam vlastně tvoje fantazie spadají a za jakých okolností je rozumná případná domluva. Novou polohu s partnerem, kterého znáš a nespíte spolu poprvé, můžeš domlouvat vzrušený až na maximum. Ale nikdy nedomlouvej jakoukoliv tvrdší představu, dokud nejsi plně emočně střízlivý a nedokážeš zhodnotit všechny aspekty domluvené scénky. (Což když jsme nadržení nedokážeme nikdo.)

Já osobně provozuji pravidlo: Danou scénku si vymyslím, poté si ji nechám několik dní projít hlavou a myslím na ni i když nejsem vzrušená a až potom, co si ji v tomto stavu rozmyslím a řeknu si „to chci zažít“, zkouším domluvit realizaci.

Jakmile si domlouváš cokoliv, co jsi předtím nezažil a máš vůči tomu nějaké pochybnosti, řekni je nahlas. Nezáleží na tom, jak moc ti přijdou nedůležité a hloupé. Nikdy nespoléhej na to, že to tvůj protějšek „už přece určitě ví“. To je totiž recept na průšvih. A tvůj protějšek ti ani nemusí chtít ublížit. Stačí potkat nezkušeného dominanta, který neodhadne tvoje možnosti a neumí s tebou během scénky účinně komunikovat. My dominy od vás subíků nejvíc oceníme komunikaci. A věř mi, že vyslovit tvoje obavy je pravděpodobně to nejtěžší, co tě během scénky potká. Dodržení tvých hranic už je poté na mé zodpovědnosti. Ale jak mám vykouzlit příjemnou společnou chvilku, když je neznám?

Slyšíš o těchto věcech poprvé a říkáš si: „Proč to lidi vlastně dělají?“ Já bych to vysvětlila takhle:

Spoustu lidí má erotické představy, které nejsou v souladu s „tím typem porna, co uznává většinová společnost jako přípustné“. Připadají jim v něčem zvrácené nebo špatné. Uvědomění si těchto představ a jejich případná realizace (a tím naplnění dané touhy v regulovaném a bezpečném prostředí) může být účinný způsob uvolnění napětí v těle i mysli.

Zmíněné erotické fantazie ale nemusí být takhle extrémní. Může se jednat o mnohem mírnější představy, které člověka trápí, chce je zažít, i když si myslí, že to není možné a vrací se mu do myšlenek. Proč si je nesplnit a tak se jich nezbavit v BDSM (řízeném) prostředí?

A co si o zmíněné problematice myslíš ty? Napiš mi svůj názor do komentářů. Jaké téma bych měla rozebrat příště?

Slovník:

Služba 24/7: Forma hry, kdy jsi v submisivní roli neustále a plně podřízen domině/dominantovi.

Roleplay: Hraní role, vcítění se do ní a její plné prožívání.

Subík: Člověk, který se při BDSM hrátkách staví do podřízené role a obvykle plní přání a příkazy dominanta.

(Tento článek obsahuje mé osobní názory, o kterých netvrdím, že jsou jediné správné a je tedy v pořádku, když s nimi nesouhlasíš. Píšu na základě získaných zkušeností během 4 let působení jako profesionální domina, ve kterých jsem měla možnost poznat více než 2000 klientů.)